Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Naši starší bratři I/24 - Základy komunikace
Copak se to děje v lese?
24. Základy komunikace
 
Pierce vytáhl ze skladu lodi vozidlo a čekal na Vojtu, který ho měl dovést k Manirovi. Bylo pěkné odpoledne, slunce svítilo a vanul mírný větřík od moře. Vojta vyšel z lodi, nasedl do vozidla a Pierce vyrazil na cestu.
 
Po půl hodině jízdy přijel Pierce s Vojtou před Manirovo sídlo. Vojta vystoupil, šel k domu, našel tlačítko zvonku, stiskl je a pak už jen čekal, zda se někdo ozve. V okně se objevil sloužící a začal se ptát, Vojtův translátor řeč překládal.
 
„Nyní přát si ty kdo?“
Vojta odpověděl: „Nyní potřebovat mluvit já s pán Vata Manir.“
„Nyní být ne Vata Manir doma. Potom přijet ty večer rozkaz!“
„Potom předat ty Vata Manir vzkaz rozkaz! Potom potřebovat já, Vata Novotný, pomoc. Nyní nechat já tady komunikátor.“
 
Vojta zamával komunikátorem na sloužícího, ten sešel dolů a komunikátor převzal. Vojta zamířil zpět do vozidla, Pierce vozidlo obrátil a vraceli se na loď.
 
* * *
 
Na chodbě věznice nastal hlomoz, dozorci tlačili před sebou vozík, každý vězeň dostal misku polévky a nějakou beztvarou hroudu pečiva. Williamson se dal do jídla, nepřemýšlel ani o tom, co jí, jen se hleděl co nejdříve nasytit, než mu misku vezmou.
 
Dozorce skutečně po chvíli začal sbírat misky. Zastavil se u Williamsona, otevřel dveře a soucitně se na něho díval.
 
„Min akrate ti Manim. Pin agot ti he bar krc gati talesi. In is dar defe.“
 
Williamson nerozuměl, jen seděl na palandě a díval se dozorci do očí. Ten zakroutil hlavou, zavřel dveře cely a odešel.
 
* * *
 
Svit slunce dopadal na mýtinu u svatyně Lubrijů, Garcia seděl na rohoži pod jedním stromem a jedl ovoce, které mu dala Lubrijská žena. Na mýtině byl čirý ruch, vypadalo to jako místní trh. Lubrijové stáli za stolky stánků a jiní se pokoušeli něco koupit. Garcia neviděl na tu dálku, jakým způsobem zboží směňují, případně jestli mají peníze.
Kousek od Garcii stál Jamala a cosi horlivě vysvětloval dvěma ženám. Garcia zapnul translátor a rozhovor odposlouchával.
 
„Nyní nechápat já, proč nyní potřebovat já všichni nový gavata,“ říkala jedna žena.
„Nyní věřit já všichni v gavata jméno Galubri. Nyní být Galubri gavata jen pro Lubri všichni. Nyní potřebovat ne já všichni Gavata od Vata všichni,“ odpověděl Jamala.
„Nyní být Galubri lepší jak dotaz?“
„Potom přinést Galubri svoboda pro Lubri všichni. Potom být ne vláda Vata všichni nad Lubri všichni.“
 
„Nyní být Galubri divný gavata, před tím mluvit Galubri z ten muž divný řeč.“
„Nyní být Galubri dobrý, nyní vědět ne já všichni, co potom připravit pro já všichni Galubri.“
„Nyní být Vata všichni velmi mocný, nyní moci zabít Vata všichni Lubri všichni, nyní bát se já Gavata od Vata všichni,“ řekla žena a sklonila hlavu.
 
„Nyní být ty glomb. Nyní být Galubri lepší než Gavata od Vata všichni. Potom porazit já všichni Vata všichni. Potom přinést Lubri všichni vědomí příroda Manim všichni a potom být nový řád k Kalipa.“
„Potom žít všichni všichni bez Vata všichni jak dotaz?“
Jamala kroutil hlavou a říkal: „Potom potřebovat nikdo Vata všichni, potom být Lubri všichni jako Vata všichni.“
 
Jamala zakončil řeč a odcházel přes tržiště, ženy se za ním dívaly a kroutily hlavou.
Takže tak se věci mají, pomyslel si Garcia. Lubrijové chtějí pomocí svého nového boha svrhnout vládu Vatů. To jsou pěkné vyhlídky. Jenže strážci byli stále na dohled a naděje na útěk nebyla žádná. Garcia seděl, probíral se vousy a odevzdaně hleděl vstříc osudu.
 
* * *
 
Večer vyrušila Vojtu Dittmannová, že přijel Vata Manir. Manir stál na chodbě lodi a rozhlížel se, Vojta ho doprovodil do společenské místnosti.
 
„Nyní potřebovat ty já k kdo dotaz?“ začal Manir.
„Před tím ztratit se tři Manim z loď. Nyní můžeme ne najít on všichni.“
„Nyní říci ty já jméno všichni ztracení všichni.“
„Nyní být ztracení Williamson a Garcia a Richi.“
 
„Potom zeptat se já, jestli nyní být on všichni někde. Potom přijít já sem s on všichni. Nyní nazdar, Vata Novotný,“ řekl Manir a zkřížil paže na svých prsou.
„Nyní nazdar, Vata Manir,“ řekl Vojta a gesto opakoval.
 
Manir se vydal k výtahu, Vojta ho doprovodil a zavezl dolů k výstupní rampě. Manir nasedl do svého vozidla a prudce vyrazil ke svému domovu.

 
Léta Páně 2024, dne 6.8. věnováno autorem Pavel D. F.
Share
  
6.8.2024 | 22:20    Tessa

Takže se chystá revoluce? To Lubrijové vypadali skoro jako idylický lesní národ...