Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Naši starší bratři I/26 - Podivnosti kontaktu
Není to divný, není to divný, pokud neshodnem se, že to divný je...
26. Podivnosti kontaktu
 
Dittmannová s Vojtou vyšli před loď, kde stál Manir s Williamsonem.
 
„Nyní být já líto, nyní přivést já jen Williamson, před tím slyšet nikdo o Richi a Garcia,“ řekl Manir.
„Nyní být to dobře,“ řekl Vojta.
„Nyní muset říci já o Williamson ty všichni,“ začal Manir. „Před tím zabít Williamson jeden Manim v továrna. Před tím být Williamson v vězení. Před tím být by Williamson v vězení k konec jeho život. Potom muset potrestat ty všichni on.“
 
Dittmannová se zeptala Williamsona: „Je to pravda, pane první?“
„Ano kapitáne, bohužel je,“ odpověděl Williamson.
„Potom potrestat já všichni Williamson,“ řekl Vojta smutně.
„Nyní být ty dobrý, Vata Novotný. Před tím říci velký kněz z Gavata já, že potom mít jít ty k velký chrám. Potom jít ty dotaz?“
 
„Potom jít já k velký chrám,“ řekl Vojta, protože ho nic lepšího nenapadlo.
„Potom přijet já zítra ráno, potom muset jít já všichni pěšky k velký chrám, potom moci vzít ty s ty jeden tvůj Manim, nyní nazdar, Vata Novotný.“
„Nyní nazdar, Vata Manir.“
 
Manir nasedl do auta a odjel.
Dittmannová stála před lodí a dívala se na Williamsona.
 
„Proč, pane Williamsone? Jste první důstojník, jak jste mohl zabít člověka z planety, se kterou se snažíme navázat kontakt?“ tázala se Dittmannová tichým zkroušeným hlasem.
 
Williamson sice teď rozuměl až příliš dobře, jenže odpovědět nedokázal.
 
* * *
 
Garcia strávil ve městě se svatyní celou noc a den. Lubriové se o něho dobře starali, měl co jíst, mohl se umýt, mohl si prakticky dělat, co bude chtít. Jen odejít nesměl. V poledne k němu přišel Jamala.
 
„Nyní být ty zdravý dotaz?“
„Nyní být já zdravý, nyní být moje noha už dobrá,“ odpověděl Garcia.
„Před tím mluvit ty v sane nějaký divný řeč proč dotaz?“
„Nyní vědět já ne, co nyní mluvit ty,“ dostal ze sebe Garcia i když nevěděl, jestli to translátor bude schopen přeložit.
 
„Před tím vést já ty k sane, před tím ztratit ty vědomí, před tím mluvit ty v sane k já všichni, před tím mluvit ty divný řeč.“
„Nyní myslet ty, že nyní být sane nějaký trans dotaz?“
„Nyní vědět já ne, kdo nyní být trans.“
„Nyní být to potom těžká řeč.“
„Před tím mluvit ty divný řeč, před tím mluvit ty těžký řeč dotaz?“
„Pokud jsem byl v transu, tak jsem mohl říkat všelicos, ty tupá hlavo,“ ulevil si Garcia v normální řeči.
 
Translátor cosi skřehotal, většinu slov však řekl ve stejné podobě, jak je řekl Garcia, protože prostě neuměl takovou větu přeložit.
 
Jamala se díval udiveně a pak řekl: „Nyní mluvit ty zase divný řeč, proč dotaz?“
„Nyní být ta divný řeč moje řeč, rozumět ty dotaz?“
„Nyní rozumět ne já ty, nyní být ty špatný laik,“ řekl Jamala, kroutil hlavou a odcházel.
 
Špatný laik! Co je zase tohle, pomyslel si Garcia. Drží ho tu a přitom se s ním nedokážou domluvit, marná veškerá snaha.

 
Léta Páně 2024, dne 12.8. věnováno autorem Pavel D. F.
Share
  
12.8.2024 | 13:48    Pavel D. F.

Děkuji za publikaci a komentář. Hodně věcí  by se dalo udělat jinak. Ve fiktivním příběhu i v životě. Někde jsem četl, že se člověk nemůže stát spisovatelem, pokud nemá nutkavou touhu psát. Tehdy před dvaceti lety jsem ji ještě měl, ale nějak to vyprchalo. Teď se ke psaní pomalu vracím nad stránkami digitalizované rodinné kroniky. Ale jde to jen těžko. Změnit své starší věci prostě nejsem schopen...
12.8.2024 | 10:48    Tessa

Trošku nechápu, proč Wiliamson neřekl, jak se to seběhlo. A proč se Dittmanová omezila jen na tuhle zpola vyčítavou otázku. Tady se mezi nimi mohla odehrát zajímavá scéna. Škoda.