Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Na refýži
Pozorně čtěte pravidla.
 

Spěchám, skoro běžím, ale když se blížím k refýži, je mi jasné, že desítka ještě nejela. Ostrůvek je plný čekajících. Zpomalím a vmísím se do hloučku. Cítím ve vzduchu vodu. A ještě něco. Krom toho, že bude pršet, je tohle jeden z těch dní, kdy se dějí divné věci.

Zamířím rovnou k silnému muži ve vysokém cylindru. Zamyšleně hledí směrem, ze kterého by měl přijet autobus.

„Prosím vás, myslíte, že desítka pojede brzy?“

Winston Churchill se ke mně otočí: „I have nothing to offer but…“ Víc neslyším. Pach tlustého doutníku mě vyhání pod přístřešek zastávky.
 
Na lavičce tu sedí mladík ve světlém obleku a sportovní obuvi. Zvláštní kombinace, no ne? Na klíně má čokoládovou bonboniéru, a když se přiblížím, gestem mi nabízí. „Děkuji, Forreste Gumpe,“ s úsměvem odmítám, protože mou pozornost upoutal někdo jiný.

Opodál stojí vysoký muž v dlouhém kabátě. Když se k němu vydám, smekne a úklonou zdvořile, ale odměřeně pozdraví. Znám ho. Ach, tak důvěrně ho znám. Je mým přítelem od doby, kdy mi bylo dvanáct. Tehdy mi byl představen, aby mi vyprávěl svůj životní příběh, a od té doby tak činil ještě mnohokrát. Pod pěstěným vousem vidím větrem ošlehanou, opálenou tvář. Tento šlechtic, jemuž nyní Hrabě Monte Christo říkají, se rozhodně nenarodil se stříbrnou lžičkou v puse. Jeho uhrančivé oči jsou zároveň chladné a jako by říkaly: „Ne, já tu na autobus nečekám. Já čekám na pomstu.“

Nedaleko od mého přítele stojí dvě dámy. První je podsaditá měšťačka Magdalena Dobromila Rettigová v bílém čepci, druhá – Babička - má červený květovaný šátek pod bílou plachetkou. Mozolnatou rukou jako kdyby hlídala naditý kapsář pod fěrtochem. Přeci jenom, tohle je město plné cizích lidí. Mohu jen hádat, o čem ty dvě rozpráví. Snad o vnoučatech, možná si vyměňují recepty na posvícenskou husu. A dost možná i o poezii a buditelích. Nedozvím se to, protože se náhle rozprší, což všechny čekající zažene pod přístřešek. Tedy… skoro všechny.

Do této chvíle si nikdo té mladé, bledé dívky nevšímal, teď se však oči všech obrátí k ní. Seskočí s refýže do jízdní dráhy, ruce vzpaží k nebi a nastaví tvář dešťovým kapkám. Několikrát se otočí kolem své osy, až se jí zmoklé prameny havraních vlasů přilepí k čelu. Pak se na okamžik zastaví, divokým pohledem těká po přítomných a nakonec se s šíleným smíchem rozeběhne silnicí směrem k řece. Viktorka se nikdy nedočká, ať už čeká na cokoliv.

Rozpačitě se po sobě díváme. Nakonec si silný pán odkašle a znovu se zahledí do dáli. Ženy se vrátí k hovoru, tajemný šlechtic zadumaně sleduje mladíka s bonboniérou.
 
Vedle zastávky pod lucernou sedí opuštěná fenka a smutným, oddaným pohledem hypnotizuje hodiny na nároží. Pod zmoklou srstí bije to nejvěrnější psí srdce, jaké tento svět zná, srdce Lassie.

Mou pozornost přitáhnou dva tuláciVladimír a Estragon – čekající na Godota. Jeden sedí na obrubníku a pokouší se zout si botu. Déšť mu nevadí. Dost možná ho ani nevnímá. Jeho kolega soustředěně studuje svůj klobouk. Zkoumá vnitřek, poklepává na dýnko, nasazuje ho a znovu snímá. Nezasvěcenému pozorovateli by se mohlo zdát, že pozbyl králíka. (Pozn.autorky: První obraz hry.)

Začíná mi to docházet. Dneska se nedočká nikdo z nás…
 
Léta Páně 2015, dne 29.11. věnováno autorem LitWeb
Share
  
2.12.2015 | 23:09    Doremifa

...myslela jsem, že se počítají jenom ty skutečné, takže ty fiktivní jsem neuváděla. :(, ale fakt dobrá práce. Blahopřeju.
2.12.2015 | 21:37    Marek

Teda Sendy, tos mě dostala - Tessou jsem si byl téměř jist... :-)))
 
 Dobromila mě jaksi minula - a Godot též...
 
 Smekám, pěkně napsáno - a šlo to poznat, vše...
 
 Těším se na další podobné počiny a díky autorce :-)))
2.12.2015 | 21:14    Sendy

Jiří, mladík s bonboniérou byl Forrest Gump. Vybrala jsem asi tu nejznámější scénu.
2.12.2015 | 21:05    JC senior

Rád jsem se zúčastnil a blahopřeji všem, kteří byli úspěšnější.
Jen stále nevím, kdo byl ten mladík s bonboniérou. Já typuji, že sv.Valentýn za mlada.
2.12.2015 | 20:43    Tessa

Jupíí, konečně kvízovka, kde si strejda Google mohl dát klidně šlofíka, páč tu byl platnej jak mrtvýmu zimník. Indicií poskrovnu, zato byly charakteristické pro danou postavu. Dík za oprášení školních znalostí a připomínku fajn knížek i filmu. Jen to čekání na Godota moc nevyšlo. Doufám, že bude mít žabák v záloze víc takových rozverností...
2.12.2015 | 20:18    básněnka

Dobrá zábavička, gratulace všem, ať żije šém:-)
2.12.2015 | 20:16    LitWeb

Takže vážení a milí Litwebáci, rozhřešení máte nahoře. A jak jste dopadli? Nebylo to tak zlé. Jen ty dva tuláky jste neuhodli. A přitom to byli právě oni, kdo mě inspiroval ke kvízovce o čekání. A vsadil bych boty, kdybych nějaký obul, že když nikoho jinýho, ty dva uhodnete všichni. Úsměv
 
A teď k litwákům:
 
Tessa 7 bronzových
Doremifa 2 bronzové
Marek 6 bronzových
básněnka 4 bronzové
JC senior 4 bronzové
 
Palec nahoru vám všem. Pašák
 
Autorkou byla Sendy, která tímto děkuje Markovi, že za jejím dílkem viděl Tessu, což jí polichotilo. (Tuhle za mnou byla v tůni. Furt otravovala s nějakýma stehnama, nebo co, a při tom jsme o tom mluvili. Smích)
 
 
2.12.2015 | 11:10    Marek

A jako autorku textu tipuji Tessu...
1.12.2015 | 10:53    JC senior

Zlá doba, siréna vyla
hledej si cestu k úniku,
kdo nepoznal by zde Churchilla
dle vůně jeho doutníku
 
A byla doba pohodová
dvě dámy vedou rozpravu
Babička a Rettigová
o Viktroce u splavu
 
Teď vstoupuji do hororu
v černém hávu vous a přítel,
před ním měj se na pozoru
je to Zoro, zvaný mstitel
 
Dva v převleku za tuláky,
může to být kdokoli,
Charlie Chaplin možná taky
v pantonické dvojroli
 
Zapeklitá je to však věc
třeba jsou tihle dva páni
Jan Werich a J. Voskovec
Na znalce dám dobrozdání
 
Déšť a tma, oči se klíží
tu podivný se mihl stín
poslední je na refýži
s bomboniérou Valentýn
 
Možná jsem dnes špatně hádal
fantazie že jsem syn,
snad mi nerozhodí sandál
ta, co čeká u hodin
Ó Bóže
30.11.2015 | 15:49    básněnka

už jsem si vzpomněla i na tu psí Lady(a Tramp)Úsměv
30.11.2015 | 15:46    básněnka

pán s doutníkem .. Winston Churchill

šlechtic ...kapitán Nemo...

jedna z žen s fěrtochem... Babička
a druhá ...podsaditá měšťanka by mohla být Magdalena Dobromila Rettigová

dívka...  Viktorka
 

tuláka bych dešifrovala na Charlie Chaplina

a pána s buřinkou na pana Tau

a jestli se hádá i fenka co takhle Zuzka
(nemůžu si vzpomenout na původní jméno fenky, u nás v Čechách vycházel komiks pod jménem Zuzka a Tulák)
 
 
autora či autorku kvízovky netipuji, i když to vím  a nebo právě protoÚsměv

 
30.11.2015 | 9:30    Marek

Churchill, Forrest Gump, Edmond Dantes alias Hrabě monte Christo, Kněžna s babičkou, Viktorka, Lassie (se vrací), Laurel a Hardy...
 
 Snad jsem někoho trefil...
30.11.2015 | 0:46    Doremifa

...skutečné postavy identifikuji jenom dvě: W. Churchill. M.D. Rettigová
29.11.2015 | 22:20    Tessa

No, úžasná společnost se tam sešlaSmích
 
- Sir Winston Churchill nejspíš nečekal na autobus, ale na svůj vůz s osobním šoférem, a nepochybně budil takovou autoritu, že se mu nikdo neodvážil připomenout, že se u nás na zastávkách nesmí kouřit
Ani Forrest Gump  nečekal na dopravní prostředek, ten měl jen malou pauzu ve svém běhu k oceánu (a taky nefunkční kompas zřejmě, jsa právě uprostřed Evropy)
Dalším zbloudivším byl hrabě Monte Christo, který si logicky držel odstup od všech, nejen od Magdaleny Dobromily Rettigové a Babičky (řeči o buditelích by  mě osobně nezajímaly, ovšem ten recept na posvícenskou husu ano).
V dnešní době je holt každý sám za sebe, a tak se není co divit, že si nikdo nevšímal ani Viktorky, ani promáčené Lassie. I když ta by možná věděla, kam se poděl králík z klobouku smolaře Laurela. Proč si ale Hardy zouval botu, netuším. Možná chtěl bosý tančit a zpívat v dešti...

Jedno vím ale jistě - nebyla to refýž, nýbrž time machine, který v prostoru a čase nasbíral tyhle pasažéry....Jo, byl to jeden z těch dní, kdy se dějí divné věciMrk