|
Dráteník snů
Reflexe k dílu "Navlékání vlaštovek...?"
(básněnka, LW, 17.9.2016)
Dráteník snů přišel místo spaní...
v tom kraji déšť písku k zemi kles,
nespatříš potok, ba pahorek ani
odkud blíž má člověk do nebes
Stožárů ocel, to bez stínu je les
tam stejně smutno na podzim i v máji,
a bez zájmu, důrazu na přednes
si dráty stále stejnou píseň hrají
V těch notách snad i vzkaz je šifrovaný
o pravdě kosmu s patrem bez těles
kde zoufalci, jsou láskou dopovaní,
monotónní chorál buší do kláves
Ač nerad i já došel v tom kraji
k závoře ticha (tu jsem nepodlez)
Vlaštovky tam na drát navlékají,
stožáry srší stříbrem kombinéz
*
Léta Páně 2016, dne 18.9. věnováno autorem
JC senior
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
