Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Nešťastná
 
Vybledlá maturitní fotografie.
Uschlá orchidej vypadlá z alba vzpomínek.
Spousta času pro nikoho.
V čem se časem tolik měníme k horšímu?
Stále ještě obléknu svatební šaty.
Šedesát centimetrů v pase…
Jen z krajkoví výstřihu se dívá cizí tvář
a po mém boku místo bez ženicha.
Často se nepoznávám.
Často si nerozumím.
Svět bez odpovědí.
Pastelky pro slepého.
Proč ukrývám se ve tmě?
Proč pláču?
Pláč je asi pro šťastné?
Nevěřím vám, pane Ortene!
Protože já jsem nešťastná…
Léta Páně 2016, dne 27.9. věnováno autorem Milada
Share
  
17.10.2016 | 20:44    Sendy

Taková trochu sebedrásavá, a bohužel je to z ní hodně cítit.
 
4.10.2016 | 11:05    JC senior

alba, svatební šaty...
rekvizity dějů, v nichž (asi) plamen dávno dohřel
tak zapalme jiný
a budou nové šaty i nová alba
**
2.10.2016 | 16:07    Shimmir

I já jsem i po 29 letech oblékl svatební oblek, i když už mám i jiný! A pokud jde o pocity štěstí či neštěstí, je to vždy jen výsledkem našeho subjektivního zhodnocení dané situace. Nemá smysl se trápit pro to, co minulo, ale žít tím, co je teď a umět si na tom najít něco hezkého, pro co stojí za to žít! 
                                                       Stydím
28.9.2016 | 20:00    Dota Slunská

Vždycky je lepší plakat štěstím...jenže vykládejte to srdci. Nicméně i v neštěstí se dá plavat a hlavně se pořád musí chtít uplavat mu.
28.9.2016 | 9:17    Tessa

Nevím, jestli se dá věřit panu Ortenovi, ale téhle básni věřím jen to, že vypadla z hodně soukromého alba vzpomínek. Mě - jakožto cizího člověka -  se však nedotkla.