Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
jeseň

zdalo sa jej že už ju nemôže milovať viac
ešte má v živej pamäti
ako kojila deti
 
načrela vodu do dlaní
z jej detstva  ostal jej
len hojdací koník
 
v to ráno recitovala báseň
 
stala neďaleko
volala na neho z machu
ale on videl len stromi
 
Léta Páně 2016, dne 19.10. věnováno autorem lajko
Share
  
24.10.2016 | 9:27    lajko

ďakujem krásne BáÚsměvsněnko
22.10.2016 | 19:57    básněnka

Řekla bych, že zrcadlem jsi dých a nebo okno mží se, je lehounká jak pírko, když rozletí se ..
20.10.2016 | 12:31    lajko

Doremi ďakujem krásne tvoja prítomnosť vždy potešíÚsměv
 
Anna Marie ďakujem za pristavenie sa apropo tiež by som rád vedieť na čo myslel autor ...Mlask
19.10.2016 | 20:13    Anna Marie

Je napsaná rafinovaně, vyložila jsem si po svém, ale stejně by mne zajímala myšlenka autora... :)
Ráda jsem četla.
19.10.2016 | 15:48    Doremifa

...jdou ke mně Tvé verše jako ze sna. Jako pohled skrz ojíněné okno.
Příjemná chvilka.