Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Mimika
Opět rýmy. Ach jo.
Tvá slova tě zdobí - šperky
rýsují se zpod zástěrky
úsměvu, jímž mlčíc říkáš
že své srdce odemykáš
že v něj mohu směle vstoupit
nechat být a nevyloupit
 
Léta Páně 2017, dne 23.7. věnováno autorem krizekkk
Share
  
26.7.2017 | 17:50    krizekkk

Tož, mlčet, nemlčet? Toť otázka. Děkuji pěkně.
26.7.2017 | 16:43    Anna Marie

slova slova slova
dělají člověka...
25.7.2017 | 17:15    krizekkk

Tož, velice děkuju. Těší mě to.
(Kolikrát spáchám takovou hovadinu, ale je to jako trénink na něco lepšího...)  Mrk
24.7.2017 | 21:06    lajko

niečo si mi pripomenul s tou zásterkou, ale o tom inokedy ... mne rým neprekáža naopak ak je dobre ladený prečo nie Bravo
24.7.2017 | 15:42    krizekkk

Víš, Tess, já si hodně vymýšlím. Tedy při psaní. Moc děkuji a tvou radu si vezmu k srdci. Umím napsat i volným veršem, uměl jsem i poezii, ale když mě prostě takové veršování poslední dobou jde nejlíp. Děkuju ještě jednou. Úsměv
 
24.7.2017 | 13:20    Tessa

Kdefunguje ono v(d)ěčné spojení mezi očima a rty, tam slov netřeba...
 
Ráda jsem četla.
Až na tu anotaci - ta by měla sloužit k uvedení díla, a ne k omluvám, potažmo vzdychání. Páč ty se nemáš za co omlouvat,když už jsme u toho.