Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Domů
Do přístavu Nevědomí
zbývá doplout jen pár mil
ráhno se snad nepřelomí
nepropustí vodu kýl
uvítá nás maják v dáli
oznámí tím konec ztrát
na který se plachty ptaly
přinuceny větru dát
Léta Páně 2017, dne 30.7. věnováno autorem krizekkk
Share
  
5.8.2017 | 8:15    krizekkk

Vandruju celý dosavadní žití, děkuju. Mrk
4.8.2017 | 20:28    Dota Slunská

Doma je to nejkrásnější místo (lidi). Ale aby si to člověk uvědomil, musí sám na vandr.
4.8.2017 | 16:10    krizekkk

Děkuji... Nebo než se setmí, jak kdy. Alespoň u mě to tak funguje.
4.8.2017 | 15:25    Anna Marie

z toho našeho nevědomí občas vyplouvají zvláštní lodě, než se rozední...  :)
4.8.2017 | 14:41    krizekkk

Děkuji velice. Jsem tomu rád.
2.8.2017 | 9:45    Anna Marie

tahle má takovou zvláštní, nostagickou náladu...
31.7.2017 | 17:12    krizekkk

Ono je to v podstatě o lidském konci, jen nevím, zda to tak vyznělo.
Jinak, bádám rád a stále. Ztráty už nebolí, neboť jak říkal náčelník Samá Jizva, co Tě nezabije, to tě tak akorát dožere. ÚsměvDík
31.7.2017 | 17:09    krizekkk

Já su tak ščasné, že ty moje ,,básničky" dokážou inšpirovat i druhého veršotepce...
Dík za to. Mrk
31.7.2017 | 11:23    Špáďa

V životě jsme nuceni velmi často pouštět se do neprobádana a ztráty bývají bolestivé, zejména, pokud nás ani žádný maják nevítá nebo rady nad zlato nás míjejí.
31.7.2017 | 9:54    JC senior

daly větru co mu patří
od každé má suvenýr
spokojeni jsou i kapři
a sumec si hladí knír
vodu pokojně kýl řeže
starý maják mžourá dál
a kol Nevědomí veže
se jen lišák vítr smál
*