Jen báseň
Neberte se vážně
v žádném věku co je Bohu do Vás co je mu po člověku? Vískám tě ve vlasech pod mojí dekou
huňatou plnou blech teplou a měkkou přemítám o smyslech a o tvé dlani usnulas na tříslech vzdor mému stání Měla jsi potřebu chápu ty stavy kdy mysl ve střehu v náklonu hlavy vystřídá únava z pocitu tepla škoda že představa tebe už zdechla
Léta Páně 2017, dne 19.11. věnováno autorem
krizekkk
|