Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Bílý sonet
Nejen sníh je bílý...
 
Bílá voní operačním sálem
kostnatá ruka otevírá blok
příběhu, co skončit chtěl by málem
připravena napsat epilog
 
Slibům z hájů cypřišů a palem
do zpětného chodu srovnat krok,
po jablku sáhnout nedozrálém
naděj vtěsnat do posledních slok
 
Do slabik, těch, kterým stačí dech
metronomu kapek při infuzi
v trojtečkách víry kdesi za slovem
 
posledního verše na schodech
k oltáři bran rusovlasé Múzy
kde bílá voní spadlým závojem
*
Léta Páně 2017, dne 10.12. věnováno autorem JC senior
Share
  
27.12.2017 | 17:57    JC senior

Těší mě, že vás dílo zaujalo a děkuji za verše v komentářích.
27.12.2017 | 17:34    Anna Marie

závoj je pláč mlhy
a tvé krásné básně 
ušité z odstínů duhy
po které pořád putuješ...
16.12.2017 | 11:39    Diana

Každá noc nese svítání
a každý tunel končí...
Což těžké chvíle zabrání
(či slzy ve tvých očích)
zahlédnout světlo naděje?
Jen věř !!! - a Bůh se usměje. 
 
14.12.2017 | 20:01    livebet

ne vážně, tahle tvoje báseň mě nečím zasáhla a znepokojuje. A tak to má u poezie být.
14.12.2017 | 19:57    JC senior

Je velkou odměnou autorovi, když jeho dílko nezapadne po prvním přečtení.
Děkuji.
14.12.2017 | 19:50    livebet

přečetl jsem, a myslím, že mi nějakou dobu zůstane v paměti
12.12.2017 | 0:10    Špáďa

Bílo je mnohde, možná i ráj po narkóze září matně bílou. Ať Múza dál zůstane tvou dobrou vílou.
10.12.2017 | 20:37    hanele m

nenapadá měnic případného, vhlavě mám vymeteno, tak jen, že jsem tu byla..