Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Nožislova
Rozechvívá se ti dech
když báseň kulhá po schodech
nedošlápne na stupínky
které vedou do vzpomínky
co nedlela ve tvých rtech
aby z konců sála úvod
v němž je místo čas a důvod
políbit a pochopit
že není jizvy bez řezu
není rána není steh
nemohou ti nic uloupit
ale zemřeš pobodán
neboť jaksi nejsi z těch
co neumí žít bez zářezu
ani nežít odhodlán
Léta Páně 2018, dne 3.1. věnováno autorem krizekkk
Share
  
7.1.2018 | 13:08    krizekkk

Děkuji za Tvůj a Tvůj a Tvůj čas. Moc.
7.1.2018 | 2:20    Špáďa

U, než i slova, vol si ženu!
6.1.2018 | 22:32    livebet

čistej řez básnickou kudlouÚsměv
6.1.2018 | 22:18    Dota Slunská

Člověk se nesmí litovat. To je sebevražedná zbraň. Povedená báseň.
4.1.2018 | 15:45    krizekkk

Děkuju za něj. Za ten pocit.
4.1.2018 | 15:44    krizekkk

Ještě, že ne Morfeova. Díky. ;-)
4.1.2018 | 8:59    Anna Marie

Kdo chce žít a ne jen přežívat, tak má zářezy a rány, většinou posunou dál, hlavní je, zůstat svůj. Je to můj pocit z básně.
3.1.2018 | 22:35    JC senior

zírám, zírám a čtu znova...
jako píseň Orfeova
*