Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
rána
Jsou rána jako to včerejší

kdy tma, která smysly prý konejší
spolkla i kuropění
měl být den
ale není

světlo se nekoná
dešťová opona
zrušila představení

A jsou rána jako to dnešní

na patře mám  příchuť třešní
pod víčky sen
ztracené štěně
svět koupe se v hedvábné pěně
podoben nevěstě v bílém

miluju tyhlety chvíle
kdy nádechem srdce se čistí
kdy platit smím měďáky z listí
za ptačí graffiti v mracích

Jsou rána, kdy strach z bytí
ztrácím
 
Léta Páně 2018, dne 5.11. věnováno autorem Tessa
Share
  
11.11.2018 | 8:27    Špáďa

Strach z bytí či nebytí.
Obojím jsme probiti.
Někdo lehce, jedním hřebem,
jiný proudem, nebo jedem.
9.11.2018 | 1:39    Doremifa

...přimlouvám se za pár hnusných rán, to abysme poznali ta krásná
Moc fajn.
8.11.2018 | 19:27    básněnka

jsou rána která odumírají
i ta co něco tají...Úsměv
5.11.2018 | 21:58    Pavel D. F.

Velice pěkná báseň. Hraje na moje nitro. Já poslední dobou strach z bytí neztrácím vůbec. Právě naopak - stal se mi věrným průvodcem. Někdy bych celý život radši zaspal.
5.11.2018 | 20:28    Tessa

Děkuji za vpuštění i komentáře. Potěšily mě.
5.11.2018 | 20:11    Anna Marie

...mám ráda rána, když vnímám vůni deště a přitom ještě spím...
 
pro mne tahle...
 
miluju tyhlety chvíle
kdy nádechem srdce se čistí
kdy platit smím měďáky z listí
za ptačí graffiti v mracích
5.11.2018 | 16:35    JC senior

to jsou ta rána beze strachu
kdy noc zcela nezmizí
vyhlédne báseň z almanachu
a den si žádá provizi

to jsou ta rána bez opony
kdy spadlé listy k platbě zvou
předěl chvíle tiché zóny
a měsíc dosud nad řekou
*