Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Tyrolské (NE)elegie
Slunce mládí nad Tyroly,
louky, květů hýřivost
touha vzlétnout se sokoly...
Že fantazie nejsem prost
táhlým echem horských štítů
dívky s copem 
písně zní tu

Jitřní zvon nás  budil z dáli,
než soumrak stáhl roletu
my ze strání stádo hnali
a jódlovali v duetu

Zda žít zde či nežít ani
tam o to vůbec neběží,
pod hvězd snářem usínání
za kloboukem s protěží

Tak bez ohledu na závratě 
rád do těch hor se navracím
To kožené zas beru katě
vpředu s mostem padacím
a rok jak prolíná se s rokem
dívku hledám, 
v dirndlu, s copem
*
 
Léta Páně 2018, dne 30.11. věnováno autorem JC senior
Share
  
5.12.2018 | 15:54    JC senior

S Havlíčkem jsem se tam setkal jen jednou. Pohádali jsme se ohledně Tyla a pak se mi už vyhýbal.
Tytyty
5.12.2018 | 12:24    básněnka

Tak jsem si Tě představila na těch horských lukách, Jiří příště raděj zůstaň doma, víš přece , že se i Karel Havlíček raděj přesunul domů, není nad to, být ve stínu českých stromů...:-)
4.12.2018 | 10:10    JC senior

Jak rozmanitý svět, Vladimíre...
a ono to je lidové označení části mužského kroje z Tyrol.
Účel té časti ale splňuje oba body tvé aplikace.
Úsměv
4.12.2018 | 2:06    Špáďa

Vemu dojmy z básně z trochu jiného, možná i opáčného konce než madam Famiredo:
Padací mosty se doteď používaly výhradně k obraně.
 
Buď: 
a) nechápu, čemu se padacím mostem v tvém požehnaném věku bráníš,

anebo
b) jsem správně vystihl jeho jakoby "útočnou" aplikaci...
 
Smích
1.12.2018 | 9:33    JC senior

Mílý komentář, Dori,
a je lhostejné, zda jsme mládí prožívali v pod horskými štíty nebo v rovinatých luzích jihomoravských lesů.
Velký dík.
1.12.2018 | 2:26    Doremifa

...tam je nám nejllíbezněji, kde jsme byli mladí. Proč v nás ta jistota vykrystalizuje až s věkem.