Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Protiklady

Panenko křehká z porcelánu
o tobě snívám, když se k ránu
noc mění v jitro, hvězdy hasnou
stáváš se hmotnou, živou, jasnou
 
Když vztáhnu ruku, dotknu se tě
čerstvé jak barvy na paletě
jak dobrý obraz, samá krása
a srdce pláče, i když jásá
 
Podobná květům od Maneta
přebývá v tobě vůně léta
přicházíš, když už hvězdy mizí
jsi tolik moje… tolik cizí
 
Léta Páně 2019, dne 3.2. věnováno autorem Milada
Share
  
14.2.2019 | 20:02    Dota Slunská

Podařilo se ti onu křehkost tuze šikovně vystihnout.
6.2.2019 | 19:09    j@newe

hezká, milá
5.2.2019 | 22:02    Milada

:) no... a že to dneska klouže! Vždyž zamrzly všechny louže :)
5.2.2019 | 1:03    Špáďa

Jen se po ní ladně sklouznu a cítím se jako v kouzlu.
4.2.2019 | 16:18    Milada

Děkuji vám za milá slůvka :)
4.2.2019 | 11:19    hanele m

dobře jsem si vybrala pro znovuzačtení se na Litwebu Úsměv
4.2.2019 | 11:10    JC senior

Báseň, která pohladí jak Manetův květinový obraz.
*
4.2.2019 | 10:55    Tessa

co je to - cizí? a co - moje?
vkrádá se jitro do pokoje
sen mezi prsty marně chytám
vyšuměl
pláchl
venku svítá