Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Nebe
(věnováno Zdeňku Svobodovi)
jak ptáci v dálce
život mizí
do bílých vlasů paměť skrytá
 
ten čas kdy s námi nepočítá
přichází s hůlkou
naproti
 
odmyká dveře
zavrávorá
jak pomoci
jak věděti...
 
ve stáří sny
se k mládí vrací
a cesty jsou tak nesjízdné
strach se jen trochu zapotácí
zašeptá
jednou vše stejně pomine
 
v očích se rosa zatřpytí
na rtech se ztrácí tichá slova
 
kdypak se ještě potkáme
naposledy
přec‘ není znova
 
jak ptáci v oblacích se ztrácí…
 
snad jednou sejdeme se tam
kde na lásku se nedoplácí
kde nikdo nezůstane sám
Léta Páně 2019, dne 17.2. věnováno autorem Marcela
Share
  
25.2.2019 | 18:01    Dota Slunská

Vše pomine...ale je nutno vyslovit. Poezie umí tuhle zvláštní věc, že do slov vloží tolik emocí, že má čtenář pocit, že nejde více rozumět.
18.2.2019 | 0:59    Špáďa

Silná ve slovech, pevná ve švech. Úžasná i v poetičnosti. Dovedeš potěšit, básníče.
17.2.2019 | 17:54    JC senior

...sejdou se tam,
ti, kteří vědí kdo a s kým.
Báseň **
Rád tě tady po dlouh době zase vidím.