Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Podívaná pro bohy IV/9
Kapitola 9. Jízda
 
Ráno tábor zlikvidovali, nasedli na koně a pokračovali do vnitrozemí. Před hospodou u cesty tábořili další vojáci. Dost se divili, proč se předsunutá jednotka vrací. Někteří se chopili zbraní a postavili se Honzovi do cesty. Ten se jen usmál, vzal píšťalu a začal hrát svoji melodii. Nerozhodní bojovníci se začali usmívat a sklonili zbraně. Uvítali se se svými druhy a přidali se k jejich spanilé jízdě.
 
Na hradbách Ratova stály řady obránců, salva šípů se snesla na jezdce mířící od západu. Honza jen pokrčil rameny a nechal další akce na velitelích. Jízda tryskem přijížděla k městu. Šípy dopadaly mezi ně a jen pár jich našlo svůj cíl. Obránci zapomněli zavřít bránu, takže pro Honzu nebyl žádný problém projet pod clonou ochranného kouzla do ulic města. Hned spustil svoji melodii. Lidé v ulicích se začali obracet, bojovníci na hradbách skládali zbraně.
 
Honza uvázal koně u brány a vyšel na hradby. Šípy několika vytrvalých bojovníků odskakovaly od neviditelného magického štítu, melodie obránce odzbrojovala. Honza obcházel hradby a hrál do posledního dechu. Jeho jezdci mezitím vyřídili zbytek stále odporujících obránců.
 
Popěvek Honzovy melodie se nesl ulicemi, hudebníci, které potkal, se ihned postarali o jeho šíření. Lidé propadali jásotu. Město bylo do hodiny svobodné.
 
Nastal čas nutného vystřízlivění. Měšťané se začali shánět po dětech a došlo jim, že je vlastnoručně zabili. Jásot se proměnil v pláč. Honza začal hrát jinou melodii. Lidé, kteří ji zaslechli, si vydechli, utřeli slzy a jejich tváře ztvrdly. Už jim bylo jasné, kdo je za vraždy dětí zodpovědný.
 
Honza svolal lidi na náměstí.
 
„Přátelé, byli jste škaredě zneužiti nehodným pánem černého šílenství. Nejste jediní. Spousta vesnic a měst padla pod ruce tohoto darebáka. Je třeba vrátit lidem jejich důstojnost. Naučím vás obě melodie, stačí, když si je budete broukat před postiženými. Napřed tu první. Až začnou brečet, pak tu druhou. Půjdete po jednom, abyste nevzbudili podezření. Navštívíte každou ves, každou usedlost, o které víte. Jistě máte příbuzné, které budete chtít zachránit. Tímto způsobem se pomstíte vrahovi svých dětí. Nic pro něho nebude horší, než když ztratí svou moc nad lidmi. Vyjděte do okolí a zpívejte. Svoboda se vrací!“
 
Kapitáni vojska čekali na další rozkazy. I oni měli rodiny, i jim už došlo, co se událo a jak krutě musí za svobodu zaplatit. Byli rozžhavení do běla.
 
Tlupa jezdců se hnala k Lopanskému hvozdu. Honza je následoval a všude, kde narazili na odpor, hrál uprostřed boje svoji píseň. Bojovníci skládali zbraně a přidávali se k němu. Nebylo to snadné a neobešlo se to bez obětí. Krosten zuřil a hnal své bojovníky do krvavé řeže.
Honza instinktivně našel starý dub, místo kontaktu, které vybral černý pán. Krosten zde stál, nebyl to již rozmazaný obraz v posunuté fázi. Stál tam jako anděl smrti uprostřed krvavých rytířů. Jenže jeho rytíři najednou skládali zbraně. Marně se snažil udržet jejich poslušnost. Ocitl se uprostřed bojovníků, kteří nyní toužili po jeho krvi.
 
„Zpátky!“ zavelel Honza jasným hlasem.
 
Vojáci se ohlédli. Čaroděj na hnědém koni přijížděl, uvolňovali mu cestu.
 
„Krostene!“ zvolal Honza, dal ke rtům píšťalu a zahrál jinou melodii.
 
Všichni oněměli. I Krosten se tvářil rozpačitě.
 
„Ty jsi Vorel?“ zeptal se nepřítomně.
„Ano, nyní si vzpomeň na všechny své činy, Krostene. Jsem tvé černé svědomí.“
Krosten vydechl: „Byla to jen hra.“
 
A pokrčil rameny.
 
„Jak pro koho, Krostene. Nyní mě vezmeš na svou planetu, přímo před zraky tvých soukmenovců.“
 
Krosten přistoupil k Honzovi, zablesklo se a stáli uprostřed velkoměsta Alcerianů. Honza přiložil píšťalu k ústům a začal hrát.
 
Alceriané vycházeli ze svých domů, začali se hromadit na náměstí jako náměsíční. Všichni poslouchali Honzovu hru. Přestal hrát. Alceriané se ohlíželi kolem sebe a začali se smát.
 
„Obyvatelé Alcerie, hra skončila,“ zvolal Honza. „Napříště si budete hrát jen ve virtuálním prostoru vašich počítačů. Lidi a představitele jiných ras necháte na pokoji. Propustíte veškeré rozumné bytosti ze svých ‚zookoutků‘. Budete se chovat jako civilizované bytosti. Úcta k životu je nade vše. Pamatujte si to.“
 
Zvedl ruku, naladil se na harmonii všehomíra a zmizel.

(mapa Westery)
Léta Páně 2019, dne 9.3. věnováno autorem Pavel D. F.
Share
  
9.3.2019 | 11:34    Doremifa

...tedy vzhůru za dalším dobrodružstvím