Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Jen tenkrát
Reflexe minesengerské poezie W.Vogelweideho (12. až 13. stol.)
Tenkrát, víš, o jarní neděli,
již poledne hrklo v hodinách,
v tu chvíli kdy jsme mysleli
že překlopi se misky vah
Pro jednou, v tu jarní neděli,
vše zdálo se tak přímočaré
i kruh, jímž obcházel nás strach
Vzpomínáš, pěvče  Waldemare,
 
na bělostné chrámu stěně
stín propojil dvě siluety,
a tvářily se překvapeně
že rozdílné tak byly léty
A na bělostné chrámu stěně
jen tenkrát, v jarní neděli,
psal dvojzpěv bezeslovné věty
tvých básní, drahý příteli
*
Léta Páně 2019, dne 26.5. věnováno autorem JC senior
Share
  
6.6.2019 | 22:09    Anna Marie

Ten rukopis Tvých básní bych poznala všude. Mají zvláštní tón a hudbu. Možná les. Ten stmívá jinak. Jen se přiznej...
6.6.2019 | 8:34    JC senior

Příjde doba, kdy člověk žije především vzpomínkami.
Vzpomínkami na to co bylo, co mohlo být i na to, co si jen vysnil.
Děkuji.
6.6.2019 | 8:28    Diana

Ráda jsem si zavzpomínala- Díky!
2.6.2019 | 14:01    JC senior

Dobrá poezie je jako láska, nerezaví ani po staletích.
Dík duši básníkově.
2.6.2019 | 12:52    básněnka

Je tenkráte se objímali muži, ta slova běží, lepá, po slepcově kůži, prý čas je vzal, bezešvá noc, dál se lepí cval a na povale básníkova duše... v hlavě holubí ...
27.5.2019 | 19:59    JC senior

Jsou i události z nedávné minulosti, které se stávají legendami.
Jejich předností je jistota, že nezaniknou. A je lhostejné, zda jde
o fikci či realitu.
Děkuji za moudrý komentář, Hanko. 
27.5.2019 | 15:55    Dota Slunská

Skok do dávné minulosti. Připomene, že ačkoli kulisy vypadaly zcela jinak, touhy a všímavost se rodily na stejné živné půdě.
26.5.2019 | 23:51    JC senior

Děkuji, přítekyně Dori
Úsměv
26.5.2019 | 23:24    Doremifa

...básníci všíchni přátelé