Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Náš kostel
... sv. Janů na brněnském předměstí.
Pohled v prázdno ticha láká přes mříže
nepřítomná hudba. Zde nezatleská
nesmělá když duše vchází v negližé
přítmí dua svíc, jimž mihotá se freska
 
A němé hoře nevzdalo se prestiže
té váhy, co desatera tíží deska,
nést denní svůj kříž až k branám beztíže,
tam kamením, trním strmá vede stezka
 
Dvou spravedlivých kde v dávnu ustal spěch
k cíli když došli s křížem jménem Jan
Křtil jeden za holubice křídel ech
a druhý, co strastiplné poznal vize,
v hrad víry byl kastelánem povolán
sítí pravd. Je v posvátné utkal knize
 
k výzvě nezamčených dveří zpovědnic
a signál víry pro ustavičné bdění
v šátku, co zkrvavenou obnažuje líc
v bolesti rámu šesté zastavení
 
Tak v pohled láká přítmí dua svíc
v konturách postav za vitráží oken
a nepřítomná hudba sedá do lavic
k příběhu, co dosud nepochopen
*
 
Léta Páně 2020, dne 6.3. věnováno autorem JC senior
Share
  
27.3.2020 | 17:41    JC senior

Bez víry v srdci jsi v každém chrámu pouhým divákem.
Dík za porozumění, Ivo.
*
27.3.2020 | 15:54    básněnka

Kostel je ticho lavic...a taky trochu příběh času, ne ...víra není pro okrasu, tu musíš mít v srdci víš...pak lépe jiným rozumíš...
26.3.2020 | 11:03    JC senior

A kdyby, tak nejdříve dojde na hotely, pak na školy ...
no a pak už by na žádná další lůžka nebyli kandidáti.
A život by se mohl odvíjet podle palindromů.
**
 
25.3.2020 | 23:40    Špáďa

Jen aby se z nich nemusely stát prozatímní lazarety, snad nás vir k tomu nepřinutí a v Česku takováto nutnost nenastane.
Pochvala za palindrom nakonec: ;-))
19.3.2020 | 15:21    JC senior

Smutná současnost, kostel bez bohoslužeb, bez věřících, jen víra v přímluvu dvou patronů chrámu.
Velký dík, Hanko.
19.3.2020 | 9:33    Dota Slunská

Ano, k citlivé duši promlouvají místa víc než vzezřením příběhy, jež se na nich odehrály.
8.3.2020 | 13:32    JC senior

Kostel v Brně - Bystrci, jeho nejstarší část, pochází z 12. století, první písemná zpráva je z r.1531. Došlo k několika přestavbám a a rozšířením. Jeho současná podoba byla dokončena v r.1897. 
Děkuji za zajímavý komentář.
8.3.2020 | 10:18    Tessa

Kostely mají vždycky specifickou atmosféru, bez ohledu na sloh, výzdobu či jméno toho, komu jsou zasvěceny. Z téhle básně cítím jistou pochmurnost a tíži, takže si tipnu - baroko? Na mě aspoň obvykle takto působí.
Před několika lety jsem byla v poněkud zvláštním kostele - holé stěny, jen kámen a dřevo, místo oltáře prostý dřevěný kříž ( a když říkám prostý, myslím tím dva spojené trámky)...a skleněná střecha. Byl to znovu obnovený kostel v Neratově. Na první pohled působil trochu jako opuštěné staveniště. Pak ale vyšlo zpoza mraku slunce a jeho paprsky dopadly na ten kříž . Celý prostor se skoro magicky rozzářil a svatební liturgie dostala úplně jiný rozměr. Bylo to jako znamení, jako dotek něčeho nevyslovitelného. Přiznávám, že jsem odcházela s mrazením v zádech.
To v klasickém chrámu dle mého chybí. I sebevznosnější klenbaje jen klenba, nedovolující člověku pohled vzhůru.