Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Přeťaté
Za hory, za doly,
mé zlaté parohy,
mé zlaté, mé zlaté,
naděje nesvaté.
Za doly, za strže,
pelestí nevrže,
štěstí se nabílo,
barví, kam patřilo.
Deset si počítám,
dvacítku uvítám,
mé zlaté parohy,
v poli hoří stohy.
Za hory, za doly,
za zlaté parohy,
za zlaté, mé zlaté
úzkosti

přeťaté.
Léta Páně 2020, dne 22.6. věnováno autorem mirkah
Share
  
23.6.2020 | 18:14    Dota Slunská

Dobré konce nejsou samozřejmostí. Uťatá úzkost je odměnou. Realita a pohádka...přesně tak, jak to v životě je. Střídají se na hladině a každá chvíli více či méně cáká všude kolem. Ráda jsem četla.
23.6.2020 | 10:16    JC senior

Variace na "lidovou notu" považuji za náročnou básnickou formu, zvláště pokud jde o metaforické rozvinutí původního jednoduchého tématu. 
A zdařilo se!
*
Jako vysloužilému myslivci je mi téma parohů zvlášť blízké  :o))
**