Výprava deštníků se šine 
okolo zámku na hřbitov. 
Paní baronka vstává z mrtvých 
jako malá holčička, jako krásná 
mrkací panna, co má bernardýna 
a čte francouzsky. 
Chová se způsobně a možná 
je jenom na klíček...

Syn zámeckého porybného vypráví 
ze života baronky, z dávno zašlých časů, 
které nikdo nevrátí. Je čerstvě oholen 
a pořezán, jako by před natáčením šermoval. 
Nemá už skoro žádné zuby. Jako by těsně 
před klapkou boxoval. 

A reálie rezaví, 
jsou smutně zašlé 
a páchnou stuchlinou. 
I ty její veliké oči – 
i ty! 

Do buku v zámecké zahradě 
kdosi vyryl "Lásko má!"... 
Pohled černé labutě 
je tak plachý a vznešený.