|
Když i anděl pláče
Posadili anděla k špinavému oknu
i když se to nedělá přesto se ho dotknu
dávám mu tím najevo, že je tady pro mě
anděl, co ho posadili v uzamčeném domě
Venku truchlí tichý déšť, pomalu a líně
anděl hlavu svěšenou, křehké ruce v klíně
snad by se měl usmívat, anděl má být milý
i ten co ho, jen bůhví proč, k oknu posadili
V tmavém domě, truchlivém, sotva na přežití
nechápu proč nevstane a proč nerozsvítí
zatím jenom smutně lká, jak když rdousíš ptáče…
Není snadné zůstat v domě kde i anděl pláče
Léta Páně 2021, dne 3.11. věnováno autorem
Milada
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
