Policisté protáhli Williamsona několika místnostmi úřadu. Vyfasoval nějaký oděv, dostal klíče od bytu spolu s papírem, kde byla neznámým písmem napsána adresa, a nakonec další papír s adresou pracoviště. Po celou dobu Williamson mlčky přijímal zkomolené pokyny úředníků. Když bylo vše hotovo, rozvázal mu policista ruce a začal mu domlouvat.

„Potom jít ty k továrna rozkaz! Potom pracovat ty tam rozkaz! Potom jít ty k domov po práce rozkaz! Nyní být ten jasné dotaz?“

„Číst to já umět ne,“ dostal ze sebe Williamson.

Policista kroutil hlavou a vedl Williamsona na ulici, kde ho posadil do autobusu a nechal ho jeho osudu. Autobus jel po ulici, Williamson se posadil na volnou sedačku a přemýšlel co dál.

Podal papír muži vedle sebe a řekl: „Nyní být to kde dotaz?“

„Potom říci já ty,“ řekl muž a odvrátil se.

Cesta ubíhala a Williamson uvažoval o své situaci. Bylo mu jasné, že se musí podvolit režimu města, jinak ho policisté zase seberou. Rád by našel cestu zpátky k lodi, jenže vůbec nevěděl jak to udělat. Způsob transportu do města byl zvláštní, napřed byl ve své kajutě a najednou se ocitl v parku. Žádné stopy. 

Přiblížila se nějaká velká budova, muž vedle ho zatahal za rukáv a ukázal na budovu. Autobus zastavil, Williamson vystoupil a vydal se k budově. Vrátný se na něho podezřívavě díval, převzal papír a začal mu dávat pokyny.

„Potom jít ty tam k vrata k sklad rozkaz! Potom hlásit se ty u vedoucí rozkaz!“

Williamson vykročil udaným směrem. Vedoucí skladu mu dal za úkol vynášet balíky z vozidla, které stálo u rampy. Williamson se dal do práce a polohlasem nadával. Vedoucí skladu pozoroval nového dělníka s podivnou mluvící krabičkou a kroutil hlavou.

 

* * *

 

Harris se probral a uviděl, že mu kape krev z čela. Posadil se zpříma na sedačce a hledal Garciu, jenže po tom nebyla ani stopa. Zavolal komunikátorem loď.

„Kapitáne, tady Harris. Jsem někde v lese a Garcia tu nikde není, co mám dělat?“

„To snad není pravda!“ hřímala Dittmannová. „Jedeme hledat dva ztracené a ztratíme třetího. Vraťte se do lodi, pane Harrisi, musíme vymyslet nějakou jinou strategii.“

Harris si přesedl k řízení, obrátil vozidlo a jel zpátky k lodi. Tam už čekalo druhé vozidlo a Pierce s Klangem stáli opodál. Dittmannová je zavolala, ať vrátí vozidla do skladu a jdou do svých kajut. Potom dala Nagyové pokyn, aby zavřela loď. Fenix stál na mýtině bez známek života, nálada na palubě byla najednou na bodu mrazu.