poustr pro leden
Anna Marie 23.1.2025 | 8:19
Mechoviště
/připíšu mu pro rým sviště/řekni mi něco hezkého/prosím/
slova která budou panáčkovat
slova která budou mluvit sprostě
na jedno připnu uši divočáka
pojďte pane budeme si hrát
začalo sněžit
vichr fouká skleněnky z vody a mrazu do očí místo slz
některé mají kápi
to abych neviděla
žíly letošní zimy s nataženou paží
řečiště potoka kde se potlouká zvěř všelijaká
tam berou krev do velkých zkumavek až po okraj
podal jsi mi jeleny a
prodal les
---
když máš velký nos
tak ho hrdě nos
řekl čas a navoskoval si licousy
budu ti hádat z ruky
oči pihovaté osinami do stmívání dýl
jeleni a muž
smrt hnízdí v lebkách
každý rok vyvede mladé
pod hřbitovní zídkou lesa
někde tam klesáš a nikdo to nevidí
nosíš v kapse nůž
sny pořezané krásou nedokonalosti
pírka s něhou co nikomu nepatří
máš nejraději
kunu ze staré stodoly
chce ji chytit do želez přiškrcuje jeho kočkám hlas
kamerový systém zaznamenává dech mezi ploty
lezeš po starém žebříku
pod střechou nahmatáš čerstvě vypité vejce
přes rozbité okénko padá tma
usměješ se
tam nedosáhnou
Jedno ristretto a cappuccino, prosím.
ano jsem tu sama
vemte si tu židli