chaos analogie
Anna Marie 2.3.2025 | 7:18
Les je sám
bouřkou
pokořený
po kořeny
svlékla mu kůru
černou spáleninu ohanbí
popsala bez hany
Braillovým písmem
____________________
Tmou padá listí
jak ladně se snáší po svých i cizích stínech
dál a dál
i s tím vším okolo
naučils mě lhát
všechny ty tisíckrát
vykroužené piruety
schovávám v botách spolu se znetvořenými palci
o krvi nemluvím
bílá je pro slabochy řekls ztratíš víru
Pohladím tě. Něžně.
Černou hlínou za nehtama. Klínem mezi parožím.
Voníš po ohni a
nespisovně po sladový whisky voníš
jako nekonečná definice smutku
(utkám ti z něj teplý svetr)
nejsou to jiskry úlet útěk smrt podaná snítka cesmíny
spíš
vítr a svatební šaty do zimy