Konečky noci

se kochají roztřepenou mlhou
nad hřebeny

plochých střech a zídek u dvorků
ptáci vyhlesávají svůj život o ztichlou hodinu

jako o hranu ránem ohmatané máslenky

 
cítí pod peřím mráz a ráz

střenky
 
kolik nás změní z nasycení
do velké maličkosti
jež je lidštější než řeč
 
v kteroukoli denní dobu
můj drahý

uspi mě a probuď
 
tady

mezi sbírkami zpěvníky slovníky
tady

pod citrónovníky