Právě v tyto dny jsem se vzpomínkou vrátil do svého ranného dětství. Bylo nás v ulici několik malých kluků a taky několik starších. Nevšímali si nás, až na jednoho. Mirek, syn místního řezníka. Nejen že byl větší a silnější, ale často někoho z nás chytil a různě ho trápil. Dnes by se řeklo šikana. A my jsme za to chodili před jejich dům s krámem hanlivě pokřikovat. Ti odvážnější, když bylo zavřeno, čůrali na staženou roletu.

Kdyby sme se tenkrát dokázali dát dohromady, tak těch šest, sedm byť malých kluků by na Mirka stačilo. Nestalo se...

Proč jsem vzpoměl právě v tyto dny? Když přijede nějaký "mirek" na návštěvu, nedokáže se víc, než pokřikovat před domem, kde se ubytuje. A ti odvážnější mu "počůrají" vlajku.

*