Ať rozlomí se řetěz temna
den vzdálený ať najde cíl
to tichá je má prosba skromná
by z pout se život vymanil

 

Ať rozlomí se řetěz temna
a rozvolní se těsný dech
ať zjasní pohled do tajemna
kde strach číhá na schodech

 

Ať rozlomí se řetěz temna
pak zpěvu  nebe dám svůj hlas
ať naděj není falše vědma
co konější jen: Slyšelas,

 

cloumá již řetězem temna,
byť nesměle, jarní vánek,
ať život je zas příze jemná
a úsměv nesvírá již zámek

*