Zčernalá opona
 
bezcitně zatáhla
 
zářivě modré nebe
 
a vítr psychopat
 
přifoukal tíživost
 
ze všech stran
 
Strach v malých semínkách
 
napadal na hlavy
 
okolo tebe
 
jakoby ďábel sám
 
všem živým nevinným
 
duše vzal
 
 
 
Chtěl ses probudit, ale nešlo to.
 
Viděl jsi těla bez tváří. Stála v řadě za sebou a čekala na cizí hlas. Hrozila se smrti a neviděla, jak se přitom pomalu noří do houstnoucí tmy. Hlas je prosil a nabádal, aby vyměnila svá tlukoucí srdce za pérka na klíček. A tak se také stalo.
Kdy dostaneme náš klíček? ptala se pak překvapeně těla. Hlas mlčel a zdálo se, že se někde v dáli směje.
V té chvíli začal ze semínek strachu růst děs.
 
Chtěl ses konečně probudit, ale zjistil jsi, že nespíš. V tvém těle se právě rozvrčelo natažené pérko.