Stromy
Balada prostějovská.
Rostl v našem městě strom,
veliký byl jako hrom.
Jednou bouře udeřila,
jednu větev urazila.
I sešli se velcí páni,
co neměli slitování.
Strom šel rychle k zemi,
smutno z toho je mi.
Rostlo v našem městě mnoho alejí,
které se už na ptáčky moc nesmějí.
Musely pryč, prý obnova.
Jen málo z nich se dětem zachová.
Prach a smrad tak u nás vítězí,
řeže se a kácí bez mezí.
Prý město přívětivé k lidem -
ničí stromy s naprostým klidem.
(Abych velkým pánům nekřivdil, ty aleje jsou většinou po vykácení opravdu osázeny mladými stromky. Ale než dorostou do velikosti těch původních, uplyne hodně času...)
Léta Páně 2021, dne 13.7. věnováno autorem
Pavel D. F.
|