Dittmannová se vrátila na Fenix a pověděla o svém jednání s Kromrechem Harrisovi. Ten byl velice překvapen, že šediváci meziprostor neznají a nabízel kapitánovi podrobné hvězdné mapy s místy vyústění meziprostoru pro Kromrecha a jeho civilizaci.

Kromrech se ozval ještě téhož dne, pozval kapitána do jednací místnosti základny, Dittmannová si na toto setkání vzala kromě Pierce i Harrise a Vojtu, pro případ, že by vznikly nějaké jazykové problémy.

V zasedací místnosti se nacházelo několik důstojníků šedivácké civilizace, Kromrech všechny představil a nabídl občerstvení.

„Když jsme tu nyní ve vzájemné shodě, kapitáne,“ začal Kromrech, „rád bych vám nabídl spojení s vaším vedením na Zemi. Naše přenosová technika je funkční a vy se jistě ráda poradíte, než náš obchod uzavřeme.“

„Děkuji vám, komandére, využiji vaší nabídky.“

„Takže prosím,“ řekl Kromrech a podal Dittmannové komunikátor. „Máte na příjmu nějakou vaši stanici.“

„Tady je kapitán Dittmannová, s kým mluvím?“

„Tady je spojová ústředna orbitální stanice Luna 5, odkud se mi tu ozýváte, kapitáne, v té oblasti nejsou hlášeny žádné aktivity.“

„To je vedlejší, ústředno. Chtěla bych mluvit s předsedou správní rady ISF, panem Hiroku Kamim.“

„Jste si jistá, kapitáne, že chcete pana Kamiho?“

„Naprosto. Zařiďte mi spojení.“

Komunikátor se chvíli odmlčel, získat spojení s nejdůležitější osobou Federace bylo nejspíš obtížné.

„Kami, mluvte rychle, nemám čas.“

„Tady je kapitán Fenixu Dittmannová, mám nějaké urgentní zprávy.“

„Vítám vás doma, kapitáne, co se děje?“

„No řekněme, že nejsem ještě tak docela doma, pane.“

Dittmannová vysvětlila Kamimu možnost mezihvězdného obchodu, ten chvíli mlčel a pak řekl: „Kapitáne, netušil jsem, že máte takový obchodní talent. Myslím, že uvedené tři technologie ISF velice uvítá a meziprostor koneckonců není náš majetek, souhlasím, můžete ten obchod uzavřít. Těším se, že vás již brzy uvítám doma. Kdo by to byl řekl: spojení na několik světelných let se zpožděním dvě sekundy, tohle je opravdu důležitá věc.“

Další jednání bylo formální a velmi slušné. Kromrech se divil způsobu použití meziprostoru, ostatní důstojníci jen v tichosti naslouchali.

„Říkáte, že máme letět do hvězdy, kapitáne, to je přeci poněkud šílené, mohu-li to tak vyjádřit,“ řekl Kromrech zkormouceně.

„Nepoletíte do hvězdy jako takové, pouze do vzdálenosti, kde se nachází přenosová sféra, která vás nasměruje do meziprostoru. Pochopitelně nedoporučujeme, abyste létali do všech hvězd, které najdete. Nabízíme vám mapy s vyznačenými hvězdami, které přenosovou sféru mají ve své blízkosti. U všech jsme už jednou byli a vždy jsme se vrátili stejnou cestou. Tedy kromě Kalipy, ale to by byla dlouhá historie.“

 

* * *

 

Ramara předala plány substitučního gravitačního motoru s inerciálním tlumičem a pro demonstraci namontovala potřebné zařízení na palubu Fenixu. Hardrecht se dočkal své pokuty, Dittmannová trvala na tom, že požadovanou energii převede, jelikož chtěla, aby vztahy mezi pozemšťany a Rarky, jak se šediváci sami nazývali, byly naprosto korektní. Kromrech osobně předal kapitánovi komunikátor a dokumentaci k technologii mezihvězdné nadsvětelné komunikace.

„Je mi trapné, kapitáne, že jsme vás tak podcenili a pozorovali vás, jako nějaká pokusná zvířata.“

„Nemusíte se trápit, komandére. Jednali jste přesně tak, jak si kdysi představoval jeden vizionář, tvůrce nesmrtelného televizního seriálu. Vyspělá civilizace se nesmí míchat do vývoje rasy, která nelétá ke hvězdám. Pozorování zakázáno není.“

„Jste velice zvláštní žena, kapitáne. Víte přesně, co je třeba říci, tohle se našim ženám často nestává, spíš říkají, co jim zrovna slina na jazyk přinese.“

„No já jsem si žádných podobných problémů u Ramary nevšimla, možná teď řeknu něco, co bych neměla, ale já nemám ráda muže, kteří ženy podceňují.“

 

* * *

 

Všechno bylo hotovo, Kromrech se rozloučil s Dittmannovou a Fenix se odpoutal od základny Glemrach.

„Takže, slečno Nagyová, zapněte náš nový gravitační pohon a vezměte nás na kurs ke Slunci.“

„Provedu, kapitáne.“

Fenix vyrazil velkou rychlostí od základny a řítil se přes oblast, kde se pro poruchy subprostoru nesmělo létat warpem. Hardrecht předal Dittmannové mapy s vyznačenými zónami problémů jednotlivých druhů pohonu, bylo evidentní, že Rarkové mají oblasti svého vlivu dobře prověřené.

Večer přistihla Dittmannová opět Vojtu s Kim u okna ve společenské místnosti.

„Užívejte si toho pohledu, zítra v deset přejdeme do warpu, už budeme v bezpečné zóně,“ řekla Dittmannová.

„Kapitáne?“

„Copak slečno Sik?“

„Chtěli jsme vás s Vojtou o něco požádat.“

„No prosím, co potřebujete?“

„Chtěli jsme vás požádat, jestli byste nás nemohla oddat,“ řekl Vojta.

„Pane Novotný, víte přece, že kapitáni lodí odedávna mohou oddávat lidi pouze ve výjimečných případech.“

„Ale mají to oprávnění a naše mise je jeden výjimečný případ za druhým.“

Dittmannová se uvolněně rozesmála: „Víte, že tohle je to pravé, co naše loď potřebuje? Nějakou veselou událost, nejen samé kontakty a jednání. Vystrojíme vám svatbu, jakou si bude celá ISF ještě dlouhá léta pamatovat. A na dálku vám přes náš nový komunikační systém může požehnat nějaký významný církevní představitel. Máte pravdu, tahle cesta je jeden výjimečný případ za druhým.“