Jednoho dne přišli se sekyrou v ruce
pro jablko
musí se to rozseknout,
zahradu i s vyhnáním
získá zpět had

Mnoho syčení
pro sedm jadýrek
hluboko v ohryzku
Kašlalo se na Stvořitele
tomu nepatří
ani vzpomínka na straně tři sta šedesát pět

I vzedmuly se hladiny řek,
aby zaplavily listy
bahnem zaneslo se vše, co člověka burcuje
proti rukám pod krkem
nepochopitelná apatie
stravuje jazyky
Kobylky spásají vzdor
obilí lehnulo s nohama dokořán

Berle pohnula mrzáky
k pádu přes okraj
víno zčernalo
na hranicích heretické hysterie
vypukl požár
cynismu

Ptáci padali z nebes
někde v zatáčce křižovaly blesky
hlavy setnutých
In Nomine Patris et…
Zadržte
ozývalo se z mělčiny
nepochopení

Jste příliš mladý, Ezau,
copak? Hm, to prvorozenství,
prý úskok s čočkou,
dostanete zpět – i se sítnicí a čípky
bude se vám lépe trávit
Jakoby

Zbavili se oveček, aby vlci měli více masa
vytí se neslo ke Slunci
a beránky počítaly čas

Tonoucím hodili traverzu
soucit se měří koly beze změny
nebylo ještě na rušení kruhů
soumrak nazývali svítáním
a zmar novou nadějí

Byl pátek třináctého
kočka se lísala k ruce s prstenem
a něčí prst právě zapadl
do stoky plné krys

Jednoho dne přišli se sekyrou
a divili se, že je utrácejí