Co jedno století, stovky věrozvěstů
hlásaly do všech stran, že se konec blíží.
Brána se rozletí - nad ní nápis: „cestuj“,
příběh je rozebrán jako bolest v kříži

Každý hned počítá vzorec, který mění
póly a vlastně směr země, jež se točí.
Schodiště točitá v labyrintu snění
hledí do červích děr na ten svatý zločin

Někdo je vydeptán, jiný nepropadá
panice jako ti, kdo vše ihned balí.
Víra nám ze všech ran (v souřadnicích hada
polnice rachotí) říká rovnou, zda-li

Je - jako kolikrát doba božích soudů.
Ptáme se po arše, všechno kolem spěchá,
nechceme otvírat zobák strakapoudů,
ten tam je Beaumarchais.
V dáli znějí echa