klín je přístav
kde noci chodí v neonových šatech
horkej vzduch se nadechuje lidí kolem
a voní tebou

bylo jasný
že mě příboje utopěj
že milostný dopisy z vězení lahví
někdo osvobodí
a já to nebudu

ale naděje pořád někde plave

splýváš mi s jinou
a ona s hlavou pod hladinou