občas je obloha studená nebo pomerančová
a kůra z ní pak trochu za nehtama
jindy karmínově hoří a nahlas praská
ty máš místo očí dvě karamelky co se lepí na zuby
když pláčeš nebe doutná
a tváře krásně voní

červenáš se.

líbí se mi jak se zamračíš když říkáš
láska chutná jinak ale nevim jestli líp
kousnu se do rtu a prosím ať nic nedodáš
protože bys mohla
třeba že jeho vanilkový ruce když ti balí cigarety
nebo tyrkysový oči když pije čaje co mu vaříš
že jeho cokoliv
se mnohem lépe tráví
než noci se mnou pod dekou
s kostkovaným vzorem a kůrou z pomerančů
která se ti zasekává v krku jako písmena a slova
abys je k mému štěstí zase nedodala
a mně se mohlo líbit jak se mračíš