Vypoulený oči tramvají
okusují stíny
a refýže
ty zmalovaný kolombíny
majáky ulic
blikají

Pouštím plivance po vodě
počítám lásky, těla
kamenné vdovy, žebráky u kostela
počítám půllitry - kříže u cesty
a pihy ve tváři té mé barokní nevěsty

Víš miláčku, chtěl jsem být píšťalou ve varhanech u sv. Jakuba
a možná, že křídlovkou
protože plechy byla vždycky poctivá muzika
a třeba heligonkou, co tóny polyká
když v lokále Na Výsosti
loupe ten svůj funébrmarš
s vysokým "cé" mezi kosti

A tak počítám...
dvanáct hodin má šichta Ukrajinců
dvanáct bylo těch, co se otočilo zády
těžká je na první
a dvanáct taktů
...je blues
duhovej autobus
co přejel bláznům nohy

Počítám lazarety vajglů na hospodských stolech
alimenty nenarozených dětí, které vyřízli...
kávová zrnka v očích cikánské nevěsty
počítám prázdná místa mezi dny

...protože

Bůh je lichvář
co dává na úrok, který se nedá splatit
a tak v křečích rakoviny na konci
umírají
stáda dlužníků