Stádo splašenejch saxofonů
vpálilo mi do žíly
všechny smutky dnešní noci
opilej nádražák tančí
bez talentu
a bez pomoci

Na Karlově náměstí holky sklízej svoje těla
a slova oněmělá
lemují alej mých oběšenců
z milosti

Vymačkanou šťávou z pomerančů
lepím hvězdy po tapetách
papírovej vesmír
jenom pro nás dva

A pak znovu
( poslední mezihra )
rozpouštím sny ve vaně bílý pěny
bubliny praskaj
kokety namyšlený
fanfaróni svítání

Mlčím
u stánku s levným odpuštěním
zapíjím rýhy minulostí
a Noc - ta nahá madona
co jí zpřeráželi všechny kosti
vysvléká se z hadí kůže
chvilku před tím
než jí ráno oslepí