… a byla bouře ve skleněném lese
jako když příboj zkamení
na kapky zas rozpadne se

někdo tasil hlas
už jsem ho nepoznala

na povel...!
jak ze skořápek fénixů
zas vše se do obrazů skládá

vím chyba v matrixu
v oku střepů pár
a na rtu něčí krev
sladká jak čokoláda