Za rozbřesku
v chladné mlze
stojíš kousek přede mnou.

Na tvou šedobílou tvář
čas píše
rekviem.

Zírám do tvých očí
jak v temnou jámu
bezednou

Znásilnili tvoje sny

Jednou je zabiješ
tak jako to oni udělali tvým citům
Už ti nezbyl žádný

Po stovkách probdělých nocí
jsi jen přízrakem
V ranním oparu hledáš skrýš

Kdo vlastně jsi?
Odněkud tě znám

Hodila jsem po tobě kamínkem
a spatřila jsem explozi
střepů špinavého zrcadla