dnes jsem nezvykle jiná,
vnikla jsem noci pod plášť
a očima slepců
viděla jsem, co lidé nevidí

mé zoufalé prsty
rozběhly se po klavíru
(pod širým nebem)
a černá pelerína
zahřívá mi ramena

tma nějak pohasíná

dnes jsem nezvykle jiná
bez růží, bez patosu,
v trojrozměrné beznaději
utekla jsem světu