Hladíme štěstí proti srsti...
Shimmir 15.9.2011 | 17:14
Hladíme štěstí proti srsti,
smůla je naším osudem,
hloubíme si rov v ztvrdlé prsti,
v němž skryjem se, až nebudem.
Urna popelem naplněná,
konzerva nesplněných snů,
touha v Nicotě rozpuštěná,
memento promarněných dnů.
Nepoznáš, co byl muž - co žena,
zbylo jen šepotavé nic,
naděje nikdy nesplněná,
blikavý nářek hrobních svic...
Co naplat! Karmou zatíženi
jsme ze životů minulých,
snad v příštím se náš úděl změní,
poznáme opět šťastný smích.