Když konečky prstů
tápu v cizí básni
jak v Braillově písmu
v hudbě sonetu
vím, že ze všech tónů
které do tmy zazní
jenom bílé ticho
k ránu zbude tu

Když konečky prstů
hledám mezi řádky
aspoň záchvěv bytí
letmé dejà vu
vím, že na okamžik
nekonečně krátký
se v prostoru a čase
mi srdce zastaví