Zhmotnila se z jiného časoprostoru v mém autě, když jsem to zrovna pálil po dálnici stodevadesátkou. Koukala jak sůva, já to málem hodil do svodidel.
Nebyla z tohoto světa, bloudila vesmírem… a užívala si.

Pravda, pozemskou představu ženské krásy příliš nenaplňovala, zkazek o milování s ní jsem však četl dost na to, aby zvědavost zvítězila nad opatrností. Vědci celého světa její existenci samozřejmě tvrdošíjně popírali. Jak také jinak…

Dala se do „práce“ ihned poté, co jsem v rozechvělém očekávání věcí příštích zastavil na nejbližším odpočívadle. Její velká, černá kukadla se do mě vpíjela neuvěřitelným způsobem. Jasně jsem cítil proud neznámé energie, která můj mozek jakoby rozkládala na neurony.

Po necelé minutě se do mě dostala, jako ajťák do počítače. Listovala si v mém softvéru… po chvíli bylo jasné, že konečně nalezla, co hledala. V mých džínách došlo vzápětí k pnutí, jaké jsem nepoznal ani jako pětadvacetiletý matador dámských ložnic.

Stimulovala mé mozkové centrum pro sexuální vzrušení… a že to sakra uměla! Hučel jsem jak dvanácterák v říjnu a zmítán rozkoší prožíval jeden orgasmus za druhým, za množství ejakulátu by se přitom nemusel stydět ani průměrně velký vorvaň. Tekl mi ten teplý sajrajt po nohách, na podlahu auta… seděl jsem v něm, jako v talíři horké, smetanové omáčky.

Sakra, odkud se toho tolik bere? Napadlo mě zděšeně. Proboha, ona mění mou krev na sperma! Teď mi v žilách koluje samé „semeno!“ Cos to se mnou udělala, ty vesmírná krávo!? Až půjdu na prevenci, sestřička mi napíchne žílu… to bude průser, vyhodí mě z práce! Vyděsil jsem se.

Zatraceně, už s tím přestaň, nejsem žádný borec od Alfy Centauris, zhebnu ti tady… budeš mě mít na svědomí. Víš ty vůbec, co to je?

Zdálo se, že umí dokonale číst mé myšlenky. Uraženě odvrátila hlavu, pak odešla stejně rychle, jako se předtím zjevila. Auto sebou počalo smýkat natolik, že jsem byl vymrštěn otevřeným oknem. Jakoby z dáli ke mně doléhal lidský hlas:

„Zaplaťte, a jděte se vyspat domů, pane. My jsme slušný podnik! Tu pomočenou židli vám samozřejmě naúčtujeme také…“