Závidím pralidem.

Žili v tlupách. Společně lovili, milovali se… vychovávali potomstvo.
Jejich život byl tvrdý, občas krutý, bezpochyby však… spravedlivý.
Vyráběli zbraně potřebné k lovu a jiné věci potřebné k přežití. Někdy z toho vznikl nadbytek, přebytečné pazourkové šípy, které potom směnili s jinou tlupou za zboží, kterého se jim naopak nedostávalo.

Průkopníci bartrového obchodu.

Po nějaké době jim tento princip přestával stačit a přemýšleli tak dlouho, až nabyli pocitu, že mají v rukou užitečnou věc, která jim opět usnadní život. Přitom však… netušíc, otevřeli Pandořinu skříňku.

Nastartovali sebezničení lidstva, které trvá, a zdá se, že v závislosti na čase zrychluje stejně tak, jako rozpínání vesmíru od okamžiku velkého třesku.

Nějaký idiot vymyslel peníze…