uvíznuté
hanele m  11.8.2011 | 11:58
.
gondolám

racků tolik
a ani jeden Jonathan
/až to bolí/

den shořel
a kolem je Venezia
svatý Marek sám
svými zvony zpívá
píseň mouřenínů

minu
další ze svatých Marií
dřív než turisti zabijí čas
a most co vzdychal

Marie je tichá
a kolem je moře

v nás

Davidovi

do kamene
zaklít život
do obličeje
plivnout času
a někde pod úrovní pasu
ať se děje co se děje
zachytit
věčnost-i-krásu

/snít nejen lze
ale musí se to/

jména a roky se pletou
ale Firenze
ta tajemná
Davidova
své kouzlo má

zas a znova...



Urbi

věčnost vlčího mléka
v husích hrdlech
/a pak z nich trhali játra/

vzpomínky ztvrdlé
v kámen
jsou tu doma
a chátrají

pár jmen
a taky mrtví sloni
v předalpí

potají
křížky na čele
a veřejné kříže
podél cest
víra roztrhaná
od šelem
zbraní
kolem ní mříže
na obranu holá pěst
a pak vin(o)braní

přesto letos jak vloni
věčné město
věčná řeka
v kolébce časů spí
/a na mne čeká/
Roma
.