.
plaché závěsy
v objetí večerního vánku
vinný džbán tak plný vin
pokojík komtesy
jen ona a její stín
a den má na kahánku

okno dokořán
s rukama hladovýma chtíčem
prázdný rám kde obraz byl
v těle třes...strachem z rán
tak bílá pleť... hádci žil
sny zamknout petrklíčem

s pláčem usíná
vzpomínky v ní nepřestanou žít
prázdný džbán a v něm jen stín
sama a jediná
z prázdné číše cítit blín
a život je přetržená nit
.