Zábradlí kolem schodiště,
kterým i slunce ráno v(z)chází,
taky ti připomíná zajisté
kdo jsou tví drazí.

I kolem růže stolisté
i kolem přeplněné vázy,
zpívají sbory, ba i sólisté,
kdo jsou tví drazí.

Zpívají andělé i vrazi,
že všechno na světě je nejisté.
Že ani ona není z té

zahrady Eden. Ó Kriste,
kdy s námi pohřbenými povíš též,
kdo jsou tví drazí.