Ty, klíčku z útrob semene,
kdy ke mně samotinké vzklíčíš?
Vždyť již znám namouduši po jméně
ty, co jsou ničí.

Ó tyče v zemi dřevěné!
Drž se těch spravedlivých tyčí.
Dozví se? Nedozví se v ozvěně
ti, co jsou ničí.

Hloupost má taky mnoho příčin,
a ty jsou před očima zastřené.
„Proč“ je jen ucho na stěně.

Ach „ano“ taky. Zvláště „ne“.
Slůvka co berou všechny praštěné.
Ty, co jsou ničí.