Za víčka potichu spadla tma

a s večerem mne zebou dlaně

a v černém okně, z něhož táhne

tvářím se trochu rozcuchaně



Přivírám oči

tma však trvá

snaží se ale nezaclánět

tak jsme tu spolu

a choulím se k ní

jak malý pták pod křídla vráně



Kapky se lesknou

a ručník hřeje

na rozpáleném nahém těle

čaj v hrnku chladne

a možná mu je

jako mně dneska, osaměle

když hlídám tmu

a nevšímám si

že ručník brzy na zem spadne



Přikryju dekou všechny smutky

a zahřeju si zkřehlé dlaně

a zapomenu, že dnes večer

vypadám trochu rozcuchaně