Sníh, vyvalený na stráni,
jak oči, když se na mě díváš.
Kámen je bible, tak je zvětraný.
A ty jsi živá.

Jen vidět nic ti nebrání.
Na chleba nemáš. Jak to bývá…
Nepliveš na svět. Jenom do dlaní.
Až tak jsi živá.

Myšlenky nejsou. Jejich příval
opadal z černě křídel havraních.
Nemluvíš. Ani ze spaní.

Sny. A tvá máma v nich.
Jen umřít už ti nikdo nebrání.
A ty jsi živá.