ubývá dne
smutek bloudí krajem
jak pomatené psisko bez pána
když strniště jsou na kost odrána
když krysař vítr
divnou píseň hraje
podej mi dlaň
tím nejněžnějším z gest
v bludišti cév a rozbahněných cest
snad ještě najdem
poslední kus
ráje